Poporodní rituál

Proč vlastně poporodní zavinování vzniklo?

Slované brali zrození jako portál, bránu mezi dvěma světy. Ta se otevírá již 40 dní před porodem, už tehdy se začíná "něco dít". Porod je pak otevřeným prostorem, duše i tělo jsou dokořán. Žena při něm vchází do labyrintu pro své dítě, jde naproti duši a otevírá tuto bránu. Když žena rodí, je tedy "někde mimo", mezi dvěma světy. Z labyrintu musí žena zase vyjít a bránu - porod uzavřít. Protože co bylo otevřeno, by mělo být zase uzavřeno, aby energetické síly neutíkaly tam nebo zpět. Proto je důležité během prvních 40 dnů po porodu odpočívat, pečovat o sebe a nechat o sebe pečovat (a nastavit si to tak i dopředu v rodině) a pomalu vystupovat z porodu tělem, nepouštět dovnitř negativní emoce apod. Poporodní zavinování se dělalo většinou 40. den po porodu, 40. den se měla brána uzavřít. Když se brána uzavřela, žena i dítě mohly žít plně v tomto světě. Nebyly v něm jen "na půl". Zrození každého dítěte je pro ženu iniciací a poporodní zavinování je završením této iniciace. Zavinování je třešinkou na dortu iniciace. Je tečkou, která dovršuje přechod "do ženy matky". Je to rituál zcelení duše i těla, rituál obnovy ženy. To, jak žena prožije šestinedělí, kolik síly obnoví a nabere, pak má vliv na celý její další život. Proto je šestinedělí tak důležité a mělo by být posvátné.

Jak poznáme, zda má žena porod uzavřený?

Žena, která nemá porod uzavřený, po porodu není teď a tady. O porodu mluví velmi emocionálně, mluví o tom, co se nepovedlo, co se nesplnilo atd. Nebo o porodu naopak nechce mluvit vůbec, říká, že je lepší nevzpomínat. Není vyrovnaná s tím, jak porod probíhal. Porod však nemá uzavřený ani ta žena, která je při vzpomínkách na něj velmi extatická a stále o něm mluví jako by to bylo včera a ona se z té nádhery nemohla vzpamatovat. Díry minulosti, které odsávají energii ze současného života, brání žít v plné síle v novém životě po porodu, teď a tady.

Ta žena, která má porod uzavřený, o něm může klidně mluvit, má ho zpracovaný, odžitý a má přijaté pozitivní i negativní emoce, které se k němu vztahují. Pamatuje si ho, ale už ji to nebolí. Bolesti jsou zahojeny a emoce, ať už jsou jakékoliv, ji nerozechvívají.